Tady je Barnabášovo

Výpravy do Divoké Šárky

V sobotu se mi vůbec nechtělo vstávat. V pátek jsme do noci kolaudovali u Luci a Honzíka, takže bych nejraději vyspával, ale jednou se to dohodlo, tak jsme museli jít a vůůůbec jsem toho nelitoval. Nejdřív to vypadalo jako běžná vycházka do sadu a okolí, ale za chvíli jsme zahli neočekávaně doprava a za další chvíli už se na mě vyřítila Dara, páníčkové nás naložili do auta a jeli jsme na výpravu. S Darinkou jsme řádili celou dobu - ani na chvíli jsme nezáváhali a drtili jeden klacík za druhým. Protože je ale Dara ještě štěňák (i když podle mě fakt roste do čupr fenky:-)) byli jsme v Šárce jen dvě hodiny. Čas na mě krátký, ale po předchozím dni zcela dostačující na to, abych se úplně zničil:-)) pak jsme zase nasedli do auta a za neustálého pískání a zívání jeli zase domů...

V neděli den jako přes kopírák. Tentokrát jsme ale do Divoké Šárky vyrazili jen klasika ve třech - já, páníček a panička - a to za jediným účelem: odlovit si alespoň jednu kešku, což se povedlo. Navíc vyšlo i parádní počasí - chvílema dokonce i vysvitlo sluníčko, ale třeskutě mrzlo, takže po čtyřhodinové tůře a kačeření jsem byl opravdu rád, že jsem zase doma. Dokonce mi vůbec nevadilo, že mě tam lidi nechali a šli na pizzu. Tak vyřízený jsem byl:-))

Mrknětě, jak jsme řádili (já, Dara a páníčkové)!!

Fotogalerie

Já a Dara v Šárce řádíme	A zase řádíme...	Kočka Dara	Barny fešák
Barny a jeho klacík	Barny u pramene Šárky