Tady je Barnabášovo

Po Berounce na Karlštejn!

Na moje poměry hrozně brzy ráno jsme vyrazili vláčkem nach Beroun, abychom mohli dobýt Karlštejn:-) Tentokrát páníčkové přibrali ještě mojí chůvu z dětství - Honzíka a Lucku se Zuzkou, protože prý když nás bude víc, nebudeme se bát vlka nic:-)

Výlet to byl parádní! Celý den jsme chodili listnatým barevným lesem, čas od času potkali jiné páníčky a jiné psíky, kteří šli zase na stranu druhou dobývat Beroun...Listí parádně šustilo, takže jsem v něm lítal co mi vlastní tlapy stačily. Jestli páníčkové nachodili 20 km, tak já naběhal minimálně 40km. To víte, musel jsem to stádečko pořád držet pohromadě, aby se mi někdo nezaběhl. Myslím, že nejsem lovecký pes, ale pes pastevecký.

Nejlepší byl výstup na skálu nad Svatým Janem pod Skalou, tedy tu, kterou jsem zdolal aspoň třikrát. Dalo mi to pořádně zabrat, ale pořád jsem si myslel, že procházka už dlouho trvat nebude, takže jsem lítal v listí tam a zpátky, nosil klacíky, hrabal a hledal myšky a najednou byly čtyři hodiny a objevil se před námi Karlštejn. Ještě jsem zdolal poslední kopec a už jsem stál před branami Karlštejna a zrovna, když jsem chtěl vběhnout dovnitř, tak zavřeli, že už končí otevírací doba, chjo. Tak snad příště...mám slíbeno, že tam vyrazíme na jaře a cestou to prý vezmem přes Ameriku - nevím, nevím, jestli mě páníčkové trochu nepřeceňují. Na jaře už budu sice velkej kluk, ale oceán asi nepřeplavu:-)) Asi začnu trénovat s paničkou ve vaně:-)) HAF

Fotogalerie

Celá naše Berounská grupa (+ panička za foťákem)	Po výstupu na skálu nad Svatým Janem	Zasloužený odpočinek	Před branami Karlštejna..které nám zavřeli před čenichem
Snažili jsme se pobojovat dovnitř, leč marně. Tak jsem zavelel a šli jsme pryč s tím, že Karlštejn dobyjeme kdykoliv jindy se nám zachce:-))